Společenská plemena

Šarpej

14. července 2011 v 12:03 | AdeŁŁ a Kama
ANGLICKÝ NÁZEV:
Shar Pei, Chinese Fighting Dog
PŮVOD:
První zmínky o šarpejích spadají od roku 206 před n.l. - roku 220 našeho letopočtu - psi podobní šarpejům byli zobrazováni na zručných dílech epochy dynastie Chan. Podle veškeré pravděpodobnosti se dostali do Tibetu před 20 stoletími, kde využívali jejich bojových vlastností. Plemeno šarpejů - je výsledkem křížení severských plemen čínských psů s dogovitými. Šarpejové mají černě-modrý jazyk, charakteristický pro čau-čau. Tito psi byli velice oblíbeni v Číně až do roku 1947. Po vyhlášení komunistické vlády byla na držení psů zavedena neúměrná daň a šarpej se dostal na hranici vyhynutí. Majiteli Matgo Lo se podařilo vyvést několik psů do Hongkongu a tím obnovit plemeno, které je nyní přiznáno FCI, AKC, UKC, KCGB, ANKC.
POPIS:
Šarpej - nádherně stavěný, velice krásný, harmonický pes. Postava vydatná. Tvar čtvercový. Charakteristickou zvláštností je to, že lícní kosti někdy mohou převyšo vat objem, což se mnohdy zobrazuje vtipnými vráskami, avšak hlavně zabraňuje úrazům. Hlava je vydatná, velká, přiměřená velikosti těla. Čelo je široké, přechod z čela na čumák je nevelký. Uši jsou malinké, ohnuté dopředu, ve tvaru pravoúhlého trojúhelníku, visící a vydatně přiléhající k hlavě. Čumák je široký, tupý, s velkým počtem vrásek na tvářích. Pysky jsou těžké, svěšené. Trháky silně zakřivené. Ocas je posazený velmi vysoko, u základu kulatý a tlustý, ke konečku se zužující.
VÝŠKA:
V kohoutku 44-51cm.
VÁHA:
18-29,5 kg
SRST:
Srst je krátká, vydatně přiléhající k tělu. Přiznaná barva: plavá, krémová, čokoládová, černá nebo červená, avšak hlavně musí být jednobarevná.
CHARAKTER:
Šarpej je hodný, chytrý, přítulný pes, šarpej se nepřivazuje k majiteli, jelikož je hrdý, nezávislý a samostatný. Šarpej náramně ladí se všemi členy rodiny, je dokonalý hlídač a společník.

Bišonek a o něm...

25. dubna 2011 v 15:17 | Áďa a Kama♥

Bišonek je veselý a hravý malý pejsek, se živou chůzí, s kadeřavou, dlouhou, měkkou a sněžně bílou "labutí" srstí a s vesele důstojným ocasem.

POPIS:
Bišonek je veselý a hravý malý pejsek, se živou chůzí, s kadeřavou, dlouhou, měkkou a sněžně bílou "labutí" srstí a s vesele důstojným ocasem. Nos je okrouhlý, černý, jemně zrnitý a lesklý. Rty jsou tenké a černé. Líce jsou jemné, ne příliš svalnaté. Oči má velmi tmavé, s tmavými očními víčky, kulatého, nikoli mandlového tvaru, živé, ne příliš velké, neukazují žádné bělmo a nesmí být příliš vystouplé. Uši jsou zavěšené a dobře porostlé dlouhou, jemně vlnitou srstí. Krk je vcelku dlouhý, nesený hrdě a vysoko, jeho délka je zhruba v třetině délky těla. Ocas je posazený poněkud níže, než u Pudla, je nesený vzhůru, není rolovaný, ale půvabně zatočený přes linii páteře.
VÝŠKA:
Výška v kohoutku by neměla přesahovat 30 cm. Menší rozměr je výhodou.
SRST:
Bišonek má srst jemnou, hedvábnou a velmi kadeřavou. Jeho spirálovitá srst připomíná srst mongolských koz, není však provázkovitá, měří 7 až 10 cm. V základě je přiznáno pouze bílé zbarvení, některé kluby však do 19 měsíců věku Bišonka také krémové nebo meruňkové skvrny na bílém podkladě.







Německý boxer a něco o něm

22. dubna 2011 v 11:08 | AdeŁŁ a Kama
Německý boxer je velmi pyšný, sebevědomý a hravý pes. Je to jeden z největších úspěchů chovatelů, kteří šlechtili psy v Německu v předminulém století. Dožívá se okolo 12 let. Dnes je z něj společník, dříve to byl honák a hlídač.

Chování a potřeby psa
Boxer je pes pevných nervů, sebevědomý, klidný a vyrovnaný. Jeho povaha je mimořádně důležitá a je třeba jí věnovat starostlivou péči. Jeho příchylnost a věrnost pánovi a k celé jeho rodině, jeho ostražitost a neohrožená odvaha při obraně osob i majetku jsou odedávna příslovečné. V rodině je nezáludný a otevřený, ale vůči cizím je nedůvěřivý; veselý a přátelský při hře, ale nebojácný, jde-li do tuhého. Snadno se vychovává díky své ochotě se podřídit, díky své energii a odvaze, své přirozené ostrosti a výbornému čichu. Díky své nenáročnosti a čistotnosti je současně příjemným a cenným partnerem pro rodinu, ale současně také výborným obranářem, společenským nebo služebním psem. Jeho povaha je čestná, bez falše a lstivosti, a to platí i do vyššího věku.

Popis těla
Boxer je středně velký, hladkosrstý, podsaditý pes krátké a kvadratické stavby těla a silných kostí. Jeho osvalení je suché, silně vyvinuté a plasticky vystupující. Jeho pohyb je živý, plný síly a ušlechtilosti. Boxer nesmí být nemotorný ani těžkopádný, nesmí být ani příliš lehký nebo chrtovitý.





¨

Popis-austrálský teriér

26. března 2011 v 11:27 | AdeŁŁ a KamiŁŁ
Australský teriér byl používán jako lovec škodné, nyní se chová především jako společenské plemeno. Chová se téměř ve všech anglicky mluvících zemích, nejhojnější je ale v Austrálii, kde toto plemeno vzniklo, a na blízkém Novém Zélandu.Předci tohoto teriéra přišli do Austrálie s Brity.

Má malé tmavě hnědé oči, dlouhou plochou lebku. Jeho morda je pevná a trochu špičatá. Tlapky australského teriéra jsou pevné a povětšinou mají černé drápky. Tělo je k poměru s výškou abnormálně dlouhé. Má velmi tenké, rovné nohy. Srst je tvrdá, s krátkou měkkou podsadou, s výjimkou nohou a tlamičky velmi dlouhá.

Má dobré předpoklady žít ve městě a být dobrým společníkem především pro starší lidi. Dožívá se až 14 let. I přes svou velikost je velmi dobrým hlídačem. Nevyhledává střety s jinými psy, rozhodně ale není kamarád s kočkami. Vzhledem ke svému australskému původu dobře snáší vysoké teploty. Nepotřebuje pečovat o srst, může žít trvale venku, není však snadno cvičitelný.





Popis-maltezáček

17. března 2011 v 14:39 | AdeŁŁ a KamiŁŁ
POPIS:
Maltézáček (Maltézský psík) je pokrytý velice dlouhou, bílou srstí a je charakteristický svým krásným, hrdým a noblesním držením hlavy. Je přízemní, podlouhlé, avšak přiměřené postavy, obdélníkového rámce, s rovným hřbetem, prostorným, k loktům dosahujícím hrudníkem a dobře vyvinutým hrudním košem. Hlavu má širokou, přiměřeně dlouhou, bohatě osrstěnou, s čenichem tvořícím třetinu celkové délky hlavy a výrazným stopem. Lebka je na horní části plochá a mírně delší než čenich. Přechod od čela k čumáku jako by ho dělil na dvě různé části. Nosní hřbet má rovný, při pohledu z boku vertikální, s bohatým vousem. Čenich je plný, s otevřeným chřípím, kulatý a naprosto černý. Délka čenichu je v poměru 4:11 k délce hlavy. Oči má otevřené, tmavé a zakulacené, s těsně přiléhajícími víčky, a s živým a pozorným výrazem. Jsou větší, než by se očekávalo, a neměly by být zasazeny příliš hluboko. Uši mají trojúhelníkový tvar, jsou vysoko posazené, ploše přiléhají k hlavě, a jsou porostlé dlouhou srstí. Krk je nesený vzhůru a dlouhý jako polovina jeho výšky v kohoutku. Končetiny má rovné, spíše kratší. Ocas je vysoko posazený, u kořene silný, ke konci se zjemňuje. Délka těla o 38 % převyšuje jeho výšku v kohoutku. Délka hlavy je v poměru 6:11 k jeho výšce v kohoutku. Jeho chůze a pohyb jsou lehké, volné, s krátkými a velmi rychlými kroky v klusu.
VÝŠKA:
Pes má v kohoutku 21 až 25 cm.
Fena má v kohoutku 20 až 23 cm.
VÁHA:
Maltézáček váží v rozmezí 3 až 4 kg.
PÉČE:
Maltézáček má srst, která je velmi náročná na péči, avšak nelíná. Je nezbytné ji denně opatrně pročesávat a kartáčovat, na hřebenu se nám odumřelé chlupy zachytí, a také pravidelně mýt. V místech očních koutků často vyrůstají chloupky, které oko dráždí a vytvářejí nehezké stopy po slzách, proto je lepší tyto chloupky pravidelně odstraňovat. Maltézáček se hodí výhradně pro držení


 
 

Reklama